Pokračování

V Austrálii jsme si již jmenovali koncentrační tábory, které ještě v 70. letech oficiálně s požehnání vlády věznily, mučily a likvidovaly nevinné, leč rasově a ideologicky odlišné občany. Šlo o koncentrační tábory v Cootamundře, Palm Island, Darwinu a na ostrově Fantome v Queenslandu.

Kromě koncentračních táborů, existují takřka ve všech státech tzv. internační cizinecké tábory. V USA se staví na hranicích s Mexikem, každý evropský stát jich má desítky, nevyjímaje Českou republiku. Tyto internační tábory slouží k chytání zahraničních přistěhovalců a uprchlíků, kteří, přestože se ničím neprovinili /maximálně úředními nedostatky v dokumentaci a dokladech/, jsou bez soudu i obvinění drženi v těchto táborech, v celách jako zločinci a zacházení s nimi je mnohdy horší než s dobytkem. Jejich jediným proviněním je, že jsou cizinci /mnohdy odlišné barvy pleti, vyznání nebo politické orientace svého výchozího státu/. Mnoho zdánlivě ,,nekoncentračních,, táborů existuje i v areálech psychiatrických léčeben pod nechvalně známými převýchovnými programy.

Ale pojďme se podívat i na Českou republiku. Co si myslíte, jak to bylo u nás s koncentračními tábory ? Pomineme-li poválečné nucené práce a internační pracovní tábory pro odpůrce režimu, dokonce pomineme-li i speciálně zařízené mučící bloky a bloky smrti v našich věznicích pro politicky nevhodné, stále se motáme kolem let 1948-1959. V různých úpravách totalitního režimu existovaly různé formy nedobrovolného věznění nevhodných občanů až do 80. let. Pak přišel strašný nápad. Zřídit opravdovou a organizovanou síť skutečných koncentračních táborů jako za fašismu. Pojďme si o této naší České postfašistické době 80. a 90. let říci bez cenzury. Tyto zločiny přetrvávají….

První poválečný nápad na zřízení koncentračních táborů v Československu přišel r. 1958, kdy vše začalo, podobně jako v USA /FEMA/, záminkami o ,,nouzových stavech státu,,. To, že tyto směrnice dostala za úkol vypracovat tajná STB však svědčí o mnohém. Celá akce dostala krycí název ,,NORBERT,,. Oficiálně byla schválena vojenskou komisí obrany ÚV KSČ dne 9.ledna 1964. Poslední úprava, která byla platná až do období po revoluci r. 1989, byla provedena 28. schůzí Rady obrany dne 22.září 1977. Od tohoto dne celá akce ,,NORBERT,, měla jediný cíl – zřídit na území naší republiky v každém okrese koncentrační tábor pro násilné uvěznění všech vládě nevyhovujících, byť nevinných a slušných občanů. Den 22. září 1977 se zapsal do dějin vedle hitlerovských koncentračních táborů…. opravdové koncentrační a likvidační tábory, celá národní síť těchto zařízení. Do této vládní špíny bylo kromě policie /VB/ a tajné služby /STB/ namočeno především Federální ministerstvo vnitra, Generální prokuratura, Národní výbory, Čs. lidová armáda a co je smutné, tak i ministerstvo spravedlnosti.

Dne 28. prosince 1978 vydal ministr vnitra, PhDr. Jaromír Obzina,CSc., nařízení č. 21, kterým založil vládní evidenci nevyhovujících osob, tzv. ,,nepřátel státu,, určených k transportu do těchto koncentračních táborů. Nařízení nabylo platnosti k 1.únoru 1979. Ve čl. 6 tohoto nařízení jsou rozděleny hlavní skupiny /a-f/ lidí určených k zatčení a transportu, od disidentů přes křesťany, ochránce lidských práv, po občany, jejichž předkové byli živnostníky. Po vzoru fašistické ideologie navíc od roku 1985 vláda založila celostátní projekt ,,PAVOUK,, který se zabýval výhradně sledováním občanů Židovského původu a vyznání. Ve čl. 7. jsou klasifikovány celkem 4 kategorie nebezpečnosti občanů. Celkem bylo v tajných seznamech akce ,,NORBERT,, vedeno 9.000 nevinných osob, připravených k okamžitému zatčení a transportu do oblastního koncentračního tábora svého okresu. Je to strašné číslo. / V USA, s tehdy cca. 230. miliony občanů, se ve stejné době hodlalo transportovat do koncentráků teprve 10.000 osob, zatímco v Československu s 15. miliony občany to bylo tehdy už 9.000 osob/. V Polsku se v té době stejně jako u nás a celé střední Evropě a SSSR taktéž budovaly koncentrační tábory. Zatímco u nás se akce jmenovala ,,NORBERT,, - v Polsku měla krycí název ,,JARO,, a byla mnohem drastičtější, neboť během jedné noci z 12. na 13. prosince 1981 zde bylo pozatýkáno 6600 nevinných občanů, z nichž bylo do připravených koncentračních táborů internováno 5050 lidí. Vše během jediné noci, podle předem připravených vládních seznamů. Zatímco se již Polsko zmítalo několik let v epoše koncentračních táborů, v Československu se odehrávalo vše ještě na papíře, rozestavěno však bylo u nás již několik koncentračních táborů. První celostátní zkoušku zatýkání a uvěznění občanů v naší republice udělala vláda až v listopadu 1988 pod krycím názvem ,,OBRANA 88,,. Do revoluce bylo dostavěno několik koncentračních táborů a v projektu ,,NORBERT,, pozatýkáno dnes již nespočet lidí. Do revoluce v 89. bylo násilně z politických důvodů vládou pochytáno navíc 11.000 nevinných a zdravých lidí, kteří musely projít převýchovnými programy a vymýváním mozku ve vězeňském pavilonu č. 17 psychiatrické léčebny v Bohnicích, který byl celý v kompetenci nikoliv psychiatrů, ale ministerstva vnitra a spravovala jej STB.

Po revoluci, 17. listopadu 1989, byla narychlo totalitním režimem zničena podstatná část dokumentace o celé akci ,,NORBERT,,. Jenže ještě před skartací byly některé dokumenty založeny do jiných složek a nepřišlo se na ně. Bylo zjištěno, že na Jižní Moravě měly být koncentrační tábory zřízeny zatím ve třech okresech – Švařec u Žďáru nad Sázavou, Vyškov a Znojmo, mimo to u nás byly zjištěny tábory v Lešeticích, Králíkách, Moravském Berouně, Jáchymově, na Slavkovsku a Příbramsku. Sběrná střediska měl však každý okres. Na Slovensku to byl koncentrační tábor Ružomberok a Ilava.


Poznámka:

Když se nová vláda po revoluci v 89. zabývala těmito zločiny koncentračních táborů, místo toho, aby to veřejně odsoudila a odtajnila veřejnosti tyto připravovaná zvěrstva, naopak ponechala vše v naprosté tajnosti před veřejností. Proč ? Chtěli snad naši noví vládci pokračovat i po revoluci a dokončit likvidaci nepohodlných ? Proč celá akce ,,NORBERT,, pokračovala i po revoluci ?

Když už dávno po revoluci prošetřovala Inspekce federálního ministerstva vnitra tyto operace ,,NORBERT,, - ve své závěrečné zprávě ze dne 7. března 1990 ministerstvo neshledalo žádné pochybení. Stále krylo fakta a lhalo do očí. Přitom byl Václav Havel informován o operaci ,,NORBERT,, již 15. prosince 1989 a s ním i vrcholní představitelé nového zřízení. První demokratický ministr vnitra, JUDr. Richard Sacher, byl informován o operaci ,,NORBERT,, již 16. ledna 1990. Zatímco ještě 7. března 1990 veřejnosti Inspekce ministerstva vnitra lhala, že žádné koncentrační tábory nejsou, v dokumentu z 25. března /jen 18 dní poté/ tatáž inspekce pro vnitřní potřebu vše přiznává. Dne 27. března 1990 byla v úředním záznamu Inspekce ministerstva vnitra rozhodnuto nadále utajovat tyto fakta veřejnosti. Dne 29. března 1990 náčelník Inspekce federálního ministerstva vnitra dokonce doporučoval prověrku seznamů osob, uvedených v rámci akce ,,NORBERT,, k uvěznění.

Jenže začátkem března 1990 byl tento nechutný plán ,,NORBERT,, odhalen veřejnosti únikem informací. O tomto úniku se zmiňuje i zpráva Inspekce federálního ministerstva vnitra ze dne 29.3. 1990. Nebýt tohoto úniku informací a následného veřejného tlaku občanů za podpory médií, do dnešních dnů by naše vláda tyto operace tajila a kryla. A možná v nich i pokračovala ? Mohu se tak domnívat na základě toho, že tyto operace byly i tak dlouho po revoluci v naší vládě tajeny. Přestože byly z velké většiny dokumenty ,,NORBERT,, po revoluci skartovány, aby se zametly důkazy, každý z Vás si může ověřit, zda na těchto seznamech také figuroval. Jak ? V okresních evidencích obyvatel, kde je na příslušné kartě v pravém horním rohu vyznačeno červené písmeno ,,P,, /nucené práce/ nebo ,,Z,, /zajištění v nápravných převýchovných ústavech/. Přestože byl celý rok 1990 opředen aférou a utajovacím skandálem kolem koncentračních táborů akce ,,NORBERT,, - občané brzy zapomněli. A snad se na čas i radovali z jakési dosti prolhané, ale užitečnější svobody, než kterou byl totalitní systém před rokem 1989. Jenže ideál koncentračních táborů se vrátil a tentokrát v plné skutečnosti. Co se to děje ?

Dne 4. listopadu 1998 otřásla Českou republikou naprosto nečekaná aféra. Aféra, která otřásla jak českými státními orgány, tak samotnou vládou USA. Toho dne byl totiž v České republice oficiálně odhalen koncentrační převýchovný tábor. Tento koncentrační tábor byl zřízen orgány USA v únoru 1998 na odlehlém místě, asi 10 kilometrů severozápadně od Brna v lokalitě nazvané Jelenice. Část hlídacího personálu tvořili Američané, kteří celý tábor také řídili, zbytek dozorného a provozního personálu byli najatí Češi, kteří očekávali původně práci vychovatelů.

Když však oduševnělá část českého personálu zjistila, o jakou špinavou, nezákonnou a utajenou práci se jedná a kdo všechno je do ní zapleten, podařilo se několika z nich uniknout pozornosti a informovali o tomto táboře policii, patřičné úřady i tisk. Díky tomu byl dne 4.listopadu 1998 /po 9. měsících fungování/ odhalen první koncentrační tábor od revoluce r. 1989.

Začalo jedno z největších vyšetřování v dějinách České republiky. Kromě policie se do celé akce zapojila i česká tajná služba BIS společně s americkou federální policií FBI. To, co se zjistilo, bylo strašné….

V tomto českém koncentračním táboře si orgány USA zřídily koncentrační, izolační a převýchovný tábor pro své problémové americké občany ve věku od 14. do 18. let. Nikdo již přesně nezjistí, kolik Američanů zde bylo tajně před orgány České republiky vězněno, ale v době, kdy policie a tajná služba BIS vnikly do objektu, bylo na místě 61 amerických občanů.

Všichni tito, předem vytipovaní američtí občané, mají stejný osud, všem bylo na území USA slibována nevinná poznávací exkurze, ale při ní byli uneseni, byli jim zabaveny osobní doklady a pasy a zavlečeni do České republiky /aniž by to státní orgány ČR zaregistrovaly/. V tomto koncentračním táboře Jelenice, který Američané nazvali ,,Morava Academy,, - byli všichni unesení američtí občané pod přísným, doslova vězeňským dozorem. Kromě nucených a mnohdy násilných převýchovných programů byli také za zdmi Jelenice nedobrovolně trestáni a mučeni. Ve zvláštních místnostech bez oken, jediného zdroje světla i jakéhokoliv nábytku, byli zavíráni na dlouhé hodiny bez jídla i pití. Jindy byli naopak zavíráni do úmyslně přetápěných místností do 40. stupňů, kde museli ležet svázaní na zemi a ve dne i v noci na ně bylo namířeno oslňující světlo. Zákaz pohybu a fyzické tresty byly v podstatě na denním pořádku. Nikdo z nich nesměl opustit budovu Jelenice, nebylo to ani technicky možné, pohyb po budově byl omezen stejně.

Policie ČR provedla přes 70 výslechů, od zadržených Američanů po americké a české věznitele. Všech vysvobozených 61 Američanů bylo v polovině listopadu 1998 odesláno zpět na území USA. Proti věznitelům začalo trestní řízení v němž byli obviněni hned z několika trestných činů a zločinů proti lidskosti.

Jak vyšlo najevo, americké orgány kryly únosy svých ,,problémových Američanů,, z USA do izolačních převýchovných táborů v České republice aj… a to zřejmě se spoluprácí českých orgánů. Jak jinak lze vysvětlit, že se náhle z USA ztratí 61 lidí, aniž by je zdejší úřady postrádaly a dostaly se do České republiky bez pasů a jiných dokladů, aby zde dlouhé měsíce přebývaly na ,,neznámém,, místě, aniž by to České úřady vůbec zaregistrovaly. Začalo se dokonce hovořit o propojení s americkou vládou, neboť ta uzákonila již tehdy zřizování převýchovných a izolačních táborů pro americkou mládež. Z naprosté lability byla obviňována i vláda České republiky, která s tím začala něco dělat až poté, co na to museli upozornit samotní občané s následnou podporou a tlakem médií.

Po obvinění americké vlády z účasti na těchto nelidských projektech se dostavilo oficiální vyjádření velvyslanectví USA v ČR, které v začátku vyšetřování prohlásilo, že už v říjnu 1998 v objektu Jelenice provádělo kontrolu a nic nezákonného nenašlo. Navíc krylo americkou vládu, když prohlásilo, že s tím vláda nemá nic společného.

Postupné vyšetřování Policie ČR, BIS i americké FBI však postavilo tyto tvrzení a celou americkou vládu do kouta. Byly zde prokázány zločiny proti lidskosti a oficiálně se i v médiích hovořilo o tomto převýchovném izolačním zařízení jako o koncentračním táboře. Je tedy zcela jisté, že velvyslanectví USA pouze krylo americkou vládu a sebe samotné, přestože o tom všem museli vědět. Velvyslanectví totiž přiznalo, že už v říjnu v objektu Jelenice prováděli kontrolu, čímž patrně chtělo již v začátku celé vyšetřování zastavit. Místo toho však jen v průběhu dalšího vyšetřování potvrdilo to, že vláda USA a její velvyslanectví v ČR musely o tomto táboře i praktikách v něm velmi dobře vědět, ale nic proti tomu neudělaly a naopak celé zařízení kryly.

Jak se ukázalo vyšetřováním, stejní Američané neměli pouze koncentrační tábor zde u Brna v České republice, ale unášeli své občany i do podobných koncentračních zařízení, které provozovali /a v tomto případě jistě dosud provozují/ v Mexiku, Jamajce, Severní Samoy, Filipínách a v Montaně.

A já se ptám… jakto, že si v České republice mohou americké orgány tajně zřídit koncentrační tábor a 9 měsíců unikat pozornosti nebo sebemenšímu zájmu českých úřadů nebo policie ? Proč s tím vláda USA nic neudělala, přestože, jak její zastupitelství tvrdí, už v říjnu tam dělala inspekci a ,,nic,, špatného nezjistili. A jak mohou poté tvrdit, že o tom vůbec nevěděli ? Proč až udání českého personálu a jejich vyhecování mediální aféry vedlo Českou vládu k vyšetřování ? A kde vůbec skončilo ono vyšetřování ? Máme se spokojit pouze s tím, že všech 61 amerických občanů je už osvobozeno ? Proč se celé vyšetřování odebralo do podzemí před zraky veřejnosti ? To jsou otázky svědomí….