Totalitní světovláda III A

TOTALITNÍ SVĚTOVLÁDA IIIa.

MARTIN HERZÁN


Pod vlivem šíleného plynu se nezmůžou ani na sebemenší protest… Lze tak během jednoho dne ovládnout celý svět…

Ale není to jen teorie, vzpomeňme, jak v roce 1950 vláda USA záměrně v jediném pokusu vystavila 800.000 neinformovaných občanů ve městech vlivu plynu ovládajícího myšlení a chování. Vláda v roce 1977 poté přiznala, že jen mezi lety 1949 až 1969 podobný pokus zopakovala celkem 239 krát a celkový počet testovaných lidí přesáhl půlku národa USA /tehdy přes 100 milionů obyvatel/. Tento případ jsem zde již popisoval před několika stranami.

Tyto masové zločiny, ač byly často odhaleny a odsouzeny /byť jen morálně/, mnohé zůstávají utajeny a jako utajené i dnes pokračují. A fakta o tom, že vláda může jednoduše drogu rozprášit nad městem pak není dokázána pouze oficiálními vládními přiznáními a vyšetřovacími komisemi Senátu či Kongresu, ale i případy, které dodnes nikdo nevysvětlil….

V roce 1961 zaplavila město Rio del Mar v Kalifornii doslova hejna psychotických ptáků. Ptáci, kteří jsou velmi citliví na obsah atmosféry, začali náhle masově vrážet do domů, vráželi do aut a jako déšť padali bezvládně z nebe do ulic. Co způsobilo tento šokující jev není známo. Že by jeden z pokusů rozprašování drog ?

Jednoho večera v roce 1951 doslova zešílelo celé město Pont-Saint-Esprit ve Francii. Všichni občané byli náhle zbaveni mysli. Stovky jich běhali po ulicích a křičeli, že je pronásledují šelmy. Jiní se svíjeli jako v epileptickém záchvatu. Mnoho občanů vyskákalo toho večera z oken svých domů. Mnozí občané tehdy zemřeli a ti, kteří přežili, trpěli celé týdny psychickými poruchami. Co se stalo onoho večera v poklidném francouzském městečku ?

Jsou to jen skromné příklady toho, o čem mnozí jen spekulují. Totiž, že není možné, aby se masově stali lidé zbaveni smyslů. Ať je to město, stát nebo celý svět, cíl se zdá být jediný – světovláda.

Nenechte se mýlit tím, že hovořím většinou jen o USA, je to nejlépe zdokumentované území. Ale je známo, že tyto pokusy dělal i Sovětský svaz, ale i desítky západních a východních států. V 50. a 60. letech byly drogy LSD podávány britským vojákům, další státy následovaly. Ve východním bloku Sovětský svaz nařídil podobné pokusy s drogami všem ideologicky přidruženým státům. Sovětský svaz měl nejdříve plán drogami rozkládat západní velmoci, ale brzy poznal, že by zbytečně plýtval tak drahou surovinou, když ji může použít na vlastním území k potlačování vzrůstajícího občanského odporu a k prohlubování a udržení si oddanosti občanů.

V těchto pokusech na ovládání myšlení a chování společnosti byla vedle dalších východních států Sovětským svazem přinucena spolupracovat i naše země. To, že Československá armáda také podávala drogy svým vojákům je dnes už věc známá. Málo se však ví, že celá naše vláda byla zapletena, stejně jako vláda USA, SSSR a dalších států, do distribuce drog. Generál Jan Šejna, který byl před rokem 1968 sekretářem Rady obrany Československé republiky, přiznal, že nejvyšší politikové východního bloku včetně Československa jsou zapleteni do distribuce drog. Ty sloužily k vývozu, ale i pro zdejší trh. Drogy měli podle generála Šejny sloužit k rozkladu společnosti. V roce 1967 vlastnila vláda Československa už 2500 svazků o osobách, které je možno vydírat kvůli drogám. Do těchto projektů byla i na našem území kromě Státní bezpečnosti /StB/ zapojena i Sovětská tajná služba KGB. Ostatně, přátelé, nezdá se Vám podezřelé, že tak náhle po celém světě vyvstal po 50. letech celosvětový problém s drogami ? A zrovna tehdy, kdy vlády světa začaly drogy testovat masově na lidech ? Všimněte si, že takřka každá droga, která se od 60. let objevuje na černém trhu, včetně kokainu, heroinu a stovek dalších, byla předtím zkoumána, připravována a testována vědci z armády a vládní CIA. Ať už tyto drogy vlády vyrobily úmyslně k rozvrácení společnosti nebo jako léčivo, které se ukázalo být omamným a závislým, je potřeba vědět, že drogy nevznikly samy od sebe, ale vecpaly je do chřtánu společnosti naše vlády a věda. Důvod ?!?

Ve světě neexistovaly s drogami žádné mantinely, zvláště šlo-li o Sovětský svaz. Ještě v roce 1955 sice Chruščov prohlašoval, že použije drogy jako zbraň proti západu, v 60. letech však začaly tyto velmoci spolupracovat. A jak jsem již uvedl, jestliže dva jediní rivalové, dvě jediné velmoci začnou spolupracovat, pak výsledkem jistě není zdrogování sebe navzájem, ale nás obyčejných lidí pro změnu vzorců chování mocenským zájmům. Tato zákulisní spolupráce zajišťovala kvalitní přísun testovacího materiálu /lidí/ a zajištění dostatečného množství drog. V roce 1963 dostala vláda Československa příkaz z Moskvy k založení vlastní drogové sítě. Československá vláda spravovala drogovou síť takřka ve všech zemích Jižní Ameriky. V roce 1965 vstoupila česká tajná služba do styku s označenými bankami a konstatovala, že všechny jsou ochotny prát špinavé peníze. Dr. Joseph Douglas, poradce tajné vládní služby DIA, přiznal, že všechny drogové operace sovětské KGB byly předem projednávány se západními bankami. Tedy je jasné, že mezinárodní drogová síť byla sítí skutečně světovou bez politických nebo ideologických předsudků. A jak je to dnes ? Po roce 1989 dostala naše vláda nový znak a vládu. Věří někdo, že tak giganticky rozjetý plán by měl zkrachovat jen kvůli změně systému ? Není to spíše tak, že právě změna systému byla koncem bariér teprve totálního rozmachu ? Nevím, ale podíváme-li se, jak drasticky přišel po revoluci 1989 do naší společnosti drogový problém, v určitých souvislostech lze jistě hovořit o úspěchu ,,určitých skupin,,. Kde se vzalo po revoluci najednou tolik drog a závislých, kteří padali doslova v zástupech do chodu naší společnosti ? Ale dnešek ještě nelze hodnotit objektivně, to udělají až jiní. Jisté je však jedno. Přestože se dnes ví, co se v našem státě dělo, proč se právě o tomto tématu bojí současný režim mluvit ? Proč to neodsoudili jako stovky dalších zločinů komunismu ? Je snad zákulisí stejné jako předtím ? Že jen loutky se vyměnily ? To se mohu domnívat. Patřím totiž mezi lidi, kteří se nespokojí jen s úsměvy politiků z plakátů, ale s faktickými činy.

Pojďme se ale ještě podívat na druhou stránku věci. Totiž výše uvedené případy masového praktikování drog na lidech ve světě jsou buď nelegální nebo legální, ale tajné. Ovšem nyní se podíváme, jak si vlády zahrávají s našimi životy omamnými látkami, které si zlegalizovaly a povinně nám je ze zákona nutí. Nyní hovořím například o fluorování vody, očkování a psychofarmaka s návazností na psychiatrii. Ale začněme postupně – od pojmu fluor…

V 50. letech začaly vlády světa spekulovat o tom, jak by nepříliš drastickým způsobem, ale přitom účinně a trvale dokázaly manipulovat chováním a myšlením lidí. Desítky způsobů – od elektromagnetických vln, omamné plyny a drogy byly tajeny. Ale jeden způsob se záhadně naopak vládami veřejně propagoval dokonce natolik, že celému projektu byla vytvořena celosvětová podpůrná zdravotnická propaganda, která dodnes propaguje tyto ideály. Jaké ?

Jde o fluorování. Fluor je prudce jedovatá látka, jedovatější než olovo. Už pouhých 0,3 gramů spolehlivě zabije dospělého člověka. V menších dávkách pak vyvolává v těle otravu, křehnutí kostí, rakovinu a celou škálu dalších nemocí. Fluor je ale také základní složkou ,,léků,, ovlivňujících myšlení, které se používají zejména v psychiatrii. A to je důvod, proč vlády světa doslova s fanatickým úsilím verbují občany, aby do sebe všemožnými způsoby polykali fluor.

Sami jistě znáte reklamy na fluorem obohacené výrobky – i u nás je v obchodech prodávána fluoridovaná sůl, mléko, ale také již tolik vžité rady zubařů, že fluor nám vlastně pomáhá proti zubnímu kazu, což ale dosud nikdo spolehlivě nepotvrdil. Proto si dnes máme čistit zuby pastou s fluorem a jen jakoby omylem poté se slinami polykat skromné dávky fluoru. Vrcholem propagandy bylo, když 22. června 1969 Světová zdravotnická organizace přijala rezoluci, která nařizovala vládám ve světě, aby začaly fluorovat svoji vodu. Ano, každý člověk měl pít z kohoutku vládou garantovaný a doporučený jed /promiňte - ,,lék,,/. Opravdu věříte tomu, že celé to divadlo bylo děláno jen kvůli boji proti zubnímu kazu ? Tak pak byste měli něco vědět…

Fluor byl zaveden poprvé v nacistickém Německu během nejtvrdších dní II. světové války v koncentračních táborech. Zde zahynuly miliony lidí z důvodu nemocí, hladu a brutality, vedle které byly na denním pořádku i bestiální zdravotnické pokusy a podávání všemožných léků a chemických látek. Nacisté se snažili vytvářet mezi vězni atmosféru strachu a nalezli snadnou metodu, jak ovládat chování táborových vězňů. Opakované dávky fluoru totiž postihují mozek, pozvolna narkotizují a činí člověka labilním. Hitler proto nařídil v koncentračních táborech vymývat mozky přidáváním fluoru do dodávek vody. Fascinováním z účinků této látky byl po II. světové válce tentýž fluor používán i ve vodě v ruských komunistických táborech. Když byl ještě koncem 40. let Hitler přesvědčen o svém vítězství, rozjel výrobu fluoru ve velkém i pro zásobování civilních zdrojů pitné vody v německé říši.

Takže pokud jde o úctu k dějinám, myslím si, že se ,,nemáme,, za co stydět, protože celý svět šel po válce ve stopách ideálu Adolfa Hitlera, když se začalo s masovým zaváděním fluoru do zdrojů pitné vody. Ke konci II. světové války vyslala vláda USA špičkového odborníka Charlese Perkinse, aby prozkoumal techniky hitlerovského ovládání mysli. Ten ve své zprávě vládě USA poté tyto fakta potvrdil a mimo jiné uvedl: ,,Když se nacisté pod Hitlerovým vedením rozhodli napadnout Polsko, vyměnil si německý a ruský generální štáb vědecké a vojenské projekty, plány i personál a ruští komunisté se poté začali zabývat projektem masového ovládání lidí skrze přidávání fluoru do vody, neboť tento projekt zapadal do plánů na rozšíření komunismu do celého světa.‘‘

Jenže USA už tehdy nehledalo důkazy proti Hitlerovým zločinům, ale vlastní účinný způsob ovládání mysli lidstva. Vždyť i největší hitlerovská továrna v Německu na výrobu fluoru – I.G.Farben ve Frankfurtu, která zásobovala koncentrační tábory, se již dříve spojila s americkými koncerny s vládními zájmy USA. USA už tehdy investovaly do fluorové propagandy milionové sumy. A za zmínku rozhodně stojí, že když ke konci II. světové války Spojenecká vojska bombardovala veškeré továrny hitlerovského Německa, továrny na výrobu fluoru, včetně I.G.Farben, zůstaly naprosto nedotčeny, a to údajně z nařízení nejvyšších míst v americké vládě, která dala příkaz, aby se všem těmto budovám vyhnuli. Proč ? A proč dostali nacističtí vědci a lékaři, vraždící fluorem lidi v koncentračních táborech, azyl v USA, když se díky americkému vládnímu projektu ,,PAPERCLIP,, vyhnuli poválečným tribunálům pro zločiny ? Je toto nějaká spravedlnost ? Záměr byl nechutnější, než by kdo čekal.

Americká vláda investovala, stejně jako stovky států, obrovské sumy do propagandy fluoru, který se měl tak vetřít do lidského povědomí i praktického života. Tvrdilo se tehdy, že fluor prospívá zubům, což do určité míry lze vědecky podložit. Ovšem připadá Vám logické, proč náhle po válce investoval celý svět miliony dolarů do boje proti zubnímu kazu, zatímco zde nebyl vyřešen problém hladomoru, nemocí, včetně rakoviny, ale i zoufalé chudoby. Snad nevěříte tomu, že to vše učinily vlády druhořadým jen pro naše zdravé zoubky ?

Přestože je fluor prudce jedovatá látka, propaganda tvrdí, že v malých dávkách prospívá zubům. Avšak stejný fluor, který polykáme v tabletách od lékaře, nebo si s ním čistíme zuby, je také hlavní složkou jedu na krysy. Přes propagandu se stále ozývaly desítky vědců a organizací proti tvrzení o prospěšnosti fluoru, ale byly vždy doslova umlčeny. Úřední razítka a vládní doporučení pak jen posílila důvěru naivních občanů ve fluor.

V 50. letech však začalo masové fluorování pitné vody /prosím nepleťte si fluor s chlorem, chlor samozřejmě do vody patří/. Fluorování pitné vody bylo onoho 22. června 1969 nařízeno všem státům Světovou zdravotnickou organizací. USA se tohoto ujaly okamžitě, mnohé státy v Evropě, které však do tohoto vlaku naskočily, fluor zase rychle odmítly vzhledem k nepříjemným statistikám, nulovým účinkům a neefektivnosti. Jenže mocná ruka tajné vlády a propagandou zfanatizované davy udělali své a tak se voda začala fluorovat po celém světě včetně USA.

Americký Národní ústav pro dentální výzkum /NDIR/ se však ocitl v trapné situaci. Nezávislá analýza jeho zprávy z roku 1988, která se zabývala údaji o chrupu 39107 amerických dětí, prokázala, že ve skutečnosti neexistuje prakticky žádný rozdíl v počtu zubních kazů u dětí s vodou fluorovaných a nefluorovaných oblastí. Navíc fakta jsou mnohem horší, podle zprávy American Assotiation of Poison Control Centers /AAPCC/ během let 1984 – 1989, tedy jen během pěti let se v USA otrávilo 20132 lidí fluorem. Taková jsou tedy fakta.

Fluorování vody není nic jiného než násilné podávání ,,léků,, celé společnosti. Je to pozvolná otrava organismu, ale hlavně požadovaná kontrola vědomí a chování obyvatel, neboť vodu z kohoutku pije každý.

Odtajněné dokumenty z USA potvrzují, že armáda věděla o nepříznivých účincích fluoru na lidský mozek již v roce 1944. Ale to byl záměr. Už koncem roku 1967 odebíralo fluorovanou vodu 72 milionů občanů USA.

Fluorování pitné vody je doslova vodou do mlýna totalitním systémům, ať už skrytým nebo egocentrickým. V Československu se začala voda fluorovat v roce 1958 – 1962 ve městech Tábor a Písek. To byly první testovací města. Jejich občané se staly doslova pokusnými králíky v dávkování tohoto jedu. Následovalo Brno a do roku 1973 byla voda v Československu fluorovaná v podstatě ve všech větších městech a sítích zásobující ostatní obce aj..

Ve vládních dokumentech a odborných publikacích se uvádí, že fluorování pitné vody skončilo v Československu v roce 1988 a od té doby se v tom na našem území údajně nepokračuje. Ale věříte tomu ?

V Praze bylo fluorování vody zahájeno 18. února 1975. Ale už rok předtím, v únoru 1974, byl pro fluorování vody hygienikem schválen a Národním výborem v Praze potvrzen fluorokřemičitan sodný, přestože byl tehdy podle platných předpisů zařazen mezi jedy. Stačilo jedno razítko a jako zázrakem se z jedu náhle stal ,,lék,,. Zajímavé, že ? Vláda po celou dobu věděla, že je nám do pitné vody přidáván jed, její snahy nevedly k zabránění tomuto zločinu, ale k utajování pravdy a rozšiřování falešné propagandy o blahodárných účincích fluoru. Je pravda, že v březnu 1988 Ministerstvo zdravotnictví přikázalo zastavit fluorování pitné vody, dokud se neobjasní škodlivost fluoru /trochu pozdě nemyslíte ?/. Jenže například Magistrát hl.m. Prahy povolil teprve v září 1995 zrušení fluorování pitné vody v Praze /4 Podolí/. Místo fluorizace vody Ministerstvo zdravotnictví nyní propaguje potraviny s umělým obsahem fluoru – sůl, mouka, mléko, minerální vody, tablety s fluorem, aj…

Pokud úřady neklamou, v současnosti nám z kohoutku v České republice neteče fluorovaná voda, není pro to ostatně ani legislativní podklad. Ale ve světě se fluoruje s plným nasazením stále dál. Ale ještě chci něco zmínit. Propaganda fluorování v Československu byla velmi násilná. Lékaři přijížděli do škol ládovat dětem neznámé léky, protože by jim to rodiče u lékaře nikdy nedovolili. Doslova šokem však jsou naprosto lživá, až zločinná čísla, kterými se vláda oháněla v oblasti dávkování fluoru v Československu. V oficiální učebnici pro lékařské fakulty z roku 1980, které Ministerstvo školství schválilo pod číslem: 24 698 / 78-31 ze dne 23.8.1978 se píše následující… Smrtelná dávka fluoru u dospělého člověka je zde uvedena 3,5 až 5 gramů, zatímco ve skutečnosti je u dospělého smrtelná dávka už 0,3 gramů. Dále zde vláda naší vlasti schválila, že pro dítě je smrtelná dávka 1 gram /což je asi 7 zubních past/. Ale dnešní čísla hovoří o 0,1 gramu /a 1 zubní pastě/. Takže naše vláda veřejnosti nejen lhala, ale vystavovala ji doslova smrtelným dávkám, které by porazily i slona. A tragédií je, že tyto informace léta sloužily a možná slouží dodnes našim budoucím lékařům v lékařských fakultách. Tak to je, přátelé, ta propaganda o našich zdravých zubech. Nechává Vás to klidnými ? Mě tedy ne.

Nic jsme si nezadali s nacistickými tvůrci fluorového média. Přestože mnohé státy chápou zločinný podtext fluorování vody a některé se tomu vzepřely, ostatní až fanaticky fluoru využívají, ale i zneužívají. Přitom Americký úřad pro potraviny a léky považuje fluor za neschválenou látku, o jejíž nezávadnosti nebo účincích neexistují důkazy. Tentýž úřad také potvrdil, že fluor vůbec není nezbytnou složkou výživy, jak nám vládní propagandy neustále tvrdí.

Ve Velké Británii pije fluorovanou vodu kolem 5,5 milionu obyvatel. Obsah fluoru, který vláda přidává v Británii do vody je 1,5 ppm. A to i přesto, že by jeho koncentrace ve vodě neměla přesáhnout 0,5 ppm. Ale pozor. Podle zprávy Floridské mezinárodní univerzity stačí už 0,45 ppm roztoku fluoridu sodného ke zpomalení reakcí člověka. Podle odborníka na fluor I.E.Stephese, bývalá britská premiérka, Margaret Thatcherová, v polovině 80. let zvětšila rozpočet na fluorování v Severním Irsku, což nebylo způsobeno náhlou starostí o zuby tamnějších obyvatel, ale snahou zkrotit zdejší lid, který žádá odtržení od Velké Británie. Fluor, jak je známo je základní složka psychiatrických a zklidňujících a sedativních léků. Vězni v koncentračních táborech byli fluorem neustále udržováni v mentální pasivitě, aby neprotestovali a poslouchali příkazy bez dotazů. Až zase půjdete do obchodu nakoupit nějaké jídlo, dobře se podívejte na jeho složení, v dnešní době si nemůžete být jisti ničím.

Jenže fluor není jediný způsob hromadného, ale přitom vládami přímo a otevřeně propagovaného způsobu změny chování. Vlády celého světa totiž mají uzákoněny zdravotní programy, v nichž povinně každý člověk musí během života podstoupit různé, státem garantované očkování. Dokonce člověku, který odmítne přijmout toto očkování, hrozí vysoký trest. Vlády a zejména ministerstva zdravotnictví tvrdí, že očkování je pro naše dobro, a že zmenšuje rizika nákaz, infekcí a nemocí.

Nikdo neupírá vládám fakt, že díky hromadným očkováním se předešlo v historii mnoha, dříve masovým, nemocím, epidemiím a zdravotním problémům. Očkování prostě do našeho života patří jako jeden ze způsobů prevence našeho zdraví.

Jenže, co vše skrývá také pozadí projektů určených ,,pro naše zdraví,, ? Už jen fakt, proč jsou očkování nařízena vládou a lidem není dána v zákoně volba toto očkování odmítnout, jasně ukazuje, kdo je zde v roli oběti. Vlády do nás mohou ládovat beztrestně v podstatě cokoliv, od skutečných očkovacích látek, až po nejrůznější chemikálie a omamné jedy, pod záminkou zdravotního očkování. Základní listina práv a svobod sice dává občanu výhradní právo na své tělo a tudíž je jen na jeho přání, zda jakýkoliv zákrok na sobě připustí, ale také dobře víme, že v tomto světě už dávno neplatí právo, ale zákony a ty si dělají vlády samy.

Zákony nutící lidi k podstoupení očkování hraničí až s fanatismem nacistického Německa, kdy lidé též museli polykat a nechávat si injektovat všemožné látky, kterým se už tehdy říkalo očkování. Že na toto ,,očkování,, zemřeli v rukou Dr.Mengeleho a dalších v koncentračních táborech tisíce nevinných lidí, to už nikdo nepovažuje za důležité.

V celém světě obvykle platí, že očkování jsou zákonem a vládou lidem pouze doporučovány, ale nejsou přikazovány. Kupodivu státy, které se nazývají demokratické, mezi ně zpravidla nepatří. Ve všech státech USA je očkování povinné. Přes protesty občanů, pouze v Západní Virginii a Mississippi, mohou občané ze zákona odmítnout očkování z náboženských důvodů. Vláda v USA postupuje velmi tvrdě. Neočkované děti prožívají v této zemi doslova peklo. Vláda jim upírá mstivě mnohé výhody a doslova je šikanuje, že se vzepřeli jakémusi očkování. Neočkované děti zde mají problémy dostat se na školu či do jiných státních institucí – do knihoven, na přednášky, je jim upírán řidičský průkaz a dospělí zpravidla přichází o zaměstnání a mají problémy najít si jiné. Všude jsou bráni jako chronické chodící nákazy a protistátní živlové. Přitom jde o lidi, kteří si prostě očkování nemohou finančně dovolit nebo jej zcela rozumně v některých případech z morálních nebo zdravotních důvodů odmítli. Takovéto státní pronásledování lidí z přesvědčení a jejich diskriminace je na denním pořádku.

Ale Česká republika není o nic lepší. V naší zemi platí zákon – paragraf č. 4 vyhlášky 91/1984 Sb. z roku 1986, podle kterého je i v České republice očkování povinné a jsou zde tvrdé sankce za neuposlechnutí.

Proč takový násilný nátlak ? Je to jen tvrdá ruka v dobré snaze likvidace nemocí ? Rád bych řekl, že ano, ale stále se zde vnucuje tentýž problém – aspekt kontroly vědomí a chování lidí. Že bychom byli očkováni nejen pro fyzické zdraví, ale skrytě i mentální vzorce chování ?

Všimněte si prosím, že většina očkovacích látek má své vedlejší účinky a mezi ty nejčastější patří právě poruchy mozku, myšlení, orientace a spánku. Je to náhoda nebo něco více ?

V roce 1992 byla v České republice provedena studie neurologických komplikací po očkování ADTP, které se ládovalo do našich dětí. Při této studii bylo sledováno 100 dětí, které měly v rozmezí let 1977 – 1998 komplikace po tomto očkování. Po tomto očkování zcela zjevně docházelo ke stavům poruchy vědomí, epileptickým záchvatům, až stavům bezvědomí.

Americký odborník a konzultant přes očkování, Dr. Harris Coulter, přiznává, že mnoho očkovacích látek, přestože jsou legální, vyvolávají lehké poškození mozku. U člověka se snižuje adaptace na vý- chovný proces a nastávají poruchy myšlení a chování.

Když se začalo ve světě s očkováním Pertusse, neboli dávivého kašle, vypukly mezinárodní protesty proti této očkovací látce. Očkování dávivého kašle dosahuje takových rizik a dramatických příznaků, že bylo toto očkování na nátlak veřejnosti v mnoha zemích zakázáno /např. Švédsko, Velká Británie…/. V USA dokonce Kongres schválil zákon o odškodnění všech lidí poškozených tímto očkováním. U nás je dávivý kašel očkován pravidelně od roku 1951 dodnes a pochybuji, že by lékaři informovali občany o těchto nebezpečích. Ti by totiž zákonitě museli takováto svinstva odmítnout. Snad právě proto musí jezdit lékaři po školách a děti si očkují v této státní instituci bez přítomnosti rodičů, protože rodiče by to nikdy u lékaře nedovolili. Reakce na vakcínu proti dávivému kašli vyvolávala rapidní změny v myšlení, psychickou retardaci i smrt. Někomu tam nahoře se ale právě takovéto vedlejší účinky hodí, jak jinak už si to vysvětlit ? Není tím cílem změna lidského myšlení a vědomí, pozvolné zkrocení lidstva do poslušných nemyslících robotů ? Vzpomínám si, že když jsem byl malé dítě, také u nás ve škole se konaly takové lékařské ,,přepadové,, akce. Náhle přišel lékař, my se museli vysvléci a přímo ve třídě začalo více než povinné očkování. Jedno z těchto očkování bylo velmi podivné. Všechny děti totiž u něj museli povinně stát a nahlas číst z tabule nějaké věty a stále do kola. Nikdo z nás nevěděl proč. Dnes už vím, že to mohla být součást vymývání mozku. Copak jste někdy slyšeli, že se musí při očkování nahlas číst stále do kola tytéž věci ? Byli jsme pokusní králíci v bezmoci stěn školy. Skoro všem se z toho motala hlava. Nějaký čas po tomto očkování si vzpomínám, že byl taktéž ve třídě zkoumán náš postřeh a mentální reakce na pohyb. Tyto prapodivné očkování skutečně smrdí záměrnou manipulací s vědomím. Myslím si, že pohled do očkovacích průkazů nás lidí musí přivádět zasvěcené lidi do mdlob. Jsme chodící chemikálie s nálepkou ,,zdraví,,.

Není pochyb, že očkování, které nám stát nutí, mění naše vzorce chování a myšlení. V jakém rozsahu, to závisí na dávce a odolnosti organismu. Tentýž stát si schvaluje vlastní normy, jaké dávky jsou přípustné a jaké ne. Tak si může stát jako legální dávku odsouhlasit i tu, která nám už poškozuje myšlení a to jen proto, že má o zlomek větší úspěšnost vůči případné nemoci /jestli vůbec/. Není pochyb, že toto povinné očkování mnohdy nejen poškozuje naše zdraví, ale hlavně naše lidská práva. Vzhledem k odhaleným aférám ale mám právo také říci, že vlády nám neříkají vše o vedlejších účincích očkovacích látek. Přitom každá očkovací látka má své vedlejší účinky, přičemž mnohé vedlejší účinky poškozují tělo více, než případná nemoc, proti které je očkování preventivně vedeno. Jsme stále pokusnými králíky. Myslím si, že kdyby si zákon v této zemi hleděl občanů a ne ochrany státních zájmů, či byrokratické džungle EU, každý bychom dnes měli právo stát před soudním tribunálem a předkládat oprávněně jednu žalobu za druhou. Jenže nezbývá však nic jiného, než zvracet nad našimi očkovacími průkazy, protože jejich obsah je skutečně mnohdy k omdlení. Já vím, že situace dnes není už tak násilná jako před rokem 1989, kdy nám lékaři fackovali v ordinacích děti, že nechtěly být očkovány a dospělí byli vyhazováni ze zaměstnání, ale copak žijeme stále v klecích utajovaných skutečností ?

Je jisté, že státy /stejně jako u fluoru/ zneužívaly své lékaře k šíření falešné propagandy o blahodárných účincích očkování, podvržené a přikrášlované statistiky, umlčování úmrtností nebo výmluvy na jiný druh nemocí, jako bychom to neznali… . Mohu uvést ukázkový příklad… .

Za II. světové války německá vláda očkovala své občany proti záškrtu. Ovšem hned, jak se začalo s očkováním, záškrt se zvýšil o 17 procent a úmrtnost dokonce o 600 procent. Po válce bylo očkování zastaveno a případy onemocnění záškrtu samy poklesly a to i navzdory totálně podvyživeným a strádajícím občanům.

Není povinné očkování přežitek z koncentračních táborů ? Nejen svými následky, ale i svým násilným uplatňováním ? Proč jsou jeho skryté účinky na ovládání myšlení a chování lidí tajeny ? Proč mají být přitom všichni lidé očkováni ? Nejsou zde zamlčovány jednodušší a přírodní způsoby pro záměrné užívání chemikálií ovládajících myšlením ? Nebylo by to poprvé… . Vypadá to, že první obětí těchto vládních projektů se stala pravda.

Každý máme právo požadovat po lékaři, aby předložil veškerou dokumentaci a státní schválení očkovací látky, kterou nám chce implantovat a informoval nás o všech vedlejších účincích. Každý máme právo jakékoliv očkování odmítnout a stejně tak zastupovat i své děti. To je právo dané mezinárodními smlouvami o lidských právech. To je tedy právo. Avšak zákon, ten nám jde po krku, neboť na rozdíl od práva zastupuje pouze vládní zájmy daného státu. Podle Ústavy ČR, čl. 10, jsou však veškerá lidská práva, včetně Základní listiny práv a svobod občanů, nadřazena jakýmkoliv ostatním zákonům. Klidně se tedy v ordinaci hádejte, lékařům jde pouze o body, Vám o zdraví. Zvažte však dobře, které očkovací látky jsou ty liché.

Nyní bych rád přešel k podobnému, ale více diskutovanému problému. Začneme se totiž točit kolem tématu psychiatrie a ovládání myšlení lidí léky.

Mnohé léky, které jsou nám předepisovány, ač mají tlumit různé nemoci, zpravidla jsou u nich mnohé vedlejší negativní účinky. Zajímavé je, že takřka u každého léku je jako vedlejší účinek snížená pozornost lidí, zhoršená orientace poruchy spánku nebo myšlení. Při takovém chemickém kouzelnictví by se to snad ještě dalo přejít jako skutečně nechtěné vedlejší příznaky. Přesto platí pravidlo, že rozdíl mezi lékem a jedem je pouze v jeho podaném množství. Útok na lidské svobody tedy nemusí být pouze v léku určeném pro změnu chování, ale i v obyčejném léku. Bohužel, platí zde totéž co u očkování – můžeme věřit nebo být přesvědčováni sebevíce o prospěšnosti předepisovaných léků, ale jejich skutečné složení a veškeré účinky asi v návodu nenajdeme. Mnohdy jsme tak vystavováni takovým vedlejším příznakům, že kdybychom to předtím věděli, nikdy bychom tyto léky nepolykali. Když jsem byl malé dítě a stonal jsem s těžkou horečkou, vzpomínám si, jak mi lékař předepsal nějaké léky. Když byl otázán, jestli to nemůže mít negativní účinky, lékař se zarazil, ale poté chlapsky na rovinu přiznal, že on sám by svým dětem nikdy nic takového nepředepisoval. Co myslíte, není podobná situace každodenním rituálem v ordinacích našich lékařů ?

Ale já nyní nechci spekulovat o účincích běžných léků, chci se zaměřit přímo na léky, které jsou určeny v psychiatrii pro změnu myšlení, chování, utlumení temperamentu nebo uvržení do lability. Pakliže by byly takovéto léky používány pouze v psychiatrických ústavech, s veškerým vědeckým garantem a v souladu se zákonem, pak by mě téma změny myšlení v této věci nechalo klidným. Ale fakta jsou, zdá se, zcela jiná. Zdá se, že státní programy netouží léčit duševně choré v psychiatrických léčebnách, ale spíše učinit z nás všech blázny a labilní bytosti. Toto zdánlivě přehnané, až diagnózní nařčení však má své faktické důkazy na to, aby obstálo. Půjdeme se tedy podívat, jak naše státní programy ve světě vychovávají novou společnost… .

Doufám, že tím už nejsem nudný, protože je to věc velmi závažná – totiž vzpomeňte na snahy fašistického Německa o manipulaci s lidským myšlením a chováním, vzpomeňte na fanatické projevy Adolfa Hitlera a ještě zfanatizovanější davy, které mu doslova v uhranutí hajlovaly. Vzpomeňte na vězně v koncentračních táborech nadopované psychiatrickými preparáty pro zlomení a uklizení jejich osobností. Tyto zločiny se odehrávaly za ostnatým drátem pod krvavou vztyčenou rukou Adolfa Hitlera. Dnes se vynořují fakta o podobných světových programech a snahách o psychiatrické dopování celé společnosti, ale nikdo proti tomu dnes neprotestuje. Jsme už tak zapomětliví a zatuplí nebo vidíme zlo pouze tam, kde se motá ostnatým drátem ? Jsme bytosti věřící úředním razítkům jako zdroji a záruce pravdy, byť je schvalovali a razili lidé s rukama stejně krvavými. Pojďme si o tom tedy něco říci.

Zneužívání psychiatrie a psychofarmak je věcí známou i po době fašistické éry. Bohužel mnohdy jen z totalitních komunistických lágrů a zemí nevalné pověsti. A snad proto všichni přehlíželi, že i v demokratických zemích se pod lékařskými plášti skrývá plán na podkopání celé společnosti do vzorců a norem požadovaných vládami. O takovémto politickém zneužívání psychiatrie toho bylo již mnoho napsáno. Prvními obětmi se staly naše děti, jako materiál nejlépe převychovatelný, neboť nemají dosud plně vyvinutý intelekt. Lék, který se zapsal do jejich duší, a který zná celý svět, se jmenuje ritalin a právě ritalin se stal zjevně modlou světových mozků o převýchovu k nové robotizované lidské společnosti.

Ritalin je doslova ládován do našich dětí po celém světě. Děti ani nemusí být duševně nebo psychicky nemocné, jakmile dítě projevuje jen nadprůměrný temperament, neposednost, nesoustředěnost nebo špatný školní prospěch, lékař nasazuje ritalin pro ,,zklidnění,,.

První protesty proti ritalinu vyvstaly, až když se rodiče zhrozili nad chováním svých dětí. Dříve zlobivé, ale čilé, bystré, hravé a veselé děti, se náhle nemotorně motaly po pískovištích, nedokázaly si hrát, ignorovaly kamarády a ve škole zcela bezduše zíraly skrze spolužáky. Jejich strojově přednášené odpovědi a totální ignorování citů, pozice rodičů a lásky, dávaly jasný důvod k obavám, co se vlastně děje… .

A pak vyšly fakta na povrch. Ritalin je lék používaný už od 40. let, přičemž až v 80. letech se z něj stal doslova celosvětový a masový lék podávaný našim dětem pro každou hloupost. Přestože bylo prokázáno a výrobce to veřejně přiznává, že ritalin je látka způsobující závislost a působí spolehlivěji než droga, přesto je s podporou národních zdravotnických programů ládována do našich dětí.

Budujeme zde otrockou a totálně oddanou generaci labilní společnosti. Každý dobře ví, komu je to ku prospěchu a proč.

Jenže ritalin nejde zničit, stal se obrovským byznysem. Jen v roce 1992 bylo v Německu prodáno téměř 100.000 balení. Už v roce 1986 se obrat z prodeje ritalinu vyšplhal k částce 75 milionů dolarů a i nadále stoupá. V samotném Německu je obrat z prodeje ritalinu odhadován na více než 1.000 000 marek ročně. Tento smrtelný byznys vede k tomu, že je ritalin předepisován i naprosto zdravým dětem, kterým je uměle upravena diagnóza. Jen v roce 1992 bylo na ritalin vydáno téměř o 50 procent více předpisů než předtím. Jsou to naprosto hrozivá čísla.

Ritalin, tato droga likvidující spolehlivě lidskou osobnost, už opustila i brány lékařských ordinací. Například v německých mateřských školkách a školách jsou dětem tyto léky podávány učiteli a vychovateli, kdykoliv se jim uzná za vhodné. Domů si tak zpravidla rodiče odnáší mentálně zlomené děti, což jim ale vyhovuje, protože doma zasednou do rohu a nezlobí. Vychovatelka Ute Sanderová z mateřské školy v Hamburku je jedna z těch, která se staví proti těmto státním programům. Prohlásila: ,,Nikdy bych svému dítěti ritalin nedala. Viděla jsem případy dětí předávkovaných ritalinem a je to hrozné. Je to stejné jako jim dát drogy. Děti po ritalinu už nejsou tak šťastné, nehrají si, nejsou normální.‘‘

Nechci nyní hledat návaznost s fašistickým Německem, ale hrozivým faktem je, že v Německu je téměř každé třetí dítě pod psychofarmaky. To jsou strašná čísla. Například hessenská zemská vláda zpracovala svoji studii, která byla veřejnosti zveřejněna v září 1990. Z této studie vyplývá, že každé 9. dítě v hessenských základních školách spolkne denně nějaký lék na mentální vývoj a dokonce každé čtvrté dítě mezi 6.-10. lety bere denně léky psychofarmatické léky pro zvýšení výkonu a koncentrace. To je až neuvěřitelné, je to doslova společnost chodících robotů.

Německá vláda přiznala v polovině 90. let pouze 4500 dětí, kterým měl být ritalin předepsán. Jenže podle studie profesora Gerharda Nisena, lékařské kapacity z Würtsburku, bylo za jediný jen za jediný rok dětem v lékárnách vydáno přes 1.400 000 tablet ritalinu, což ostře kontrastuje s vládní zamlžovací verzí. Celým případem se dokonce zabýval Zemský kriminální úřad a Zemský úřad pro opiáty. Podle dalších šetření vyplynulo, že okolo 20 až 30 procent dětí v Německu je pod pravidelným nebo občasným vlivem psychofarmak.

Světová organizace proti porušování lidských práv CCHR již mnoho let bojuje proti zneužívání psychiatrie i léku ritalin a odhalila mnohé státní aféry. Vládám se to samozřejmě nelíbí. Není tajemstvím, že od ledna 1995 bylo schváleno podávání ritalinu i v České republice. To i přes odpor veřejnosti a zasvěcených odborníků. Sám ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv, MUDr. Milan Šmíd Csc., prohlásil v dubnu 1995, že ritalin v sobě skrývá mnohé nebezpečí a dlouhodobé účinky tohoto léku nejsou ještě prostudovány. Ale ritalin není v naší republice nic nového, vystřídal pouze do té doby užívaný lék aponeuron. Každopádně ritalinové nebezpečí putuje světem jako hrozba svobodnému vývoji a rozhodování nás lidí.

Tajný dokument č. TM-SW 7905.1, komentovaný americkým senátorem W.Cooperem, o jehož obsahu zde již byla řeč, uvádí jako jeden z utajovaných cílů tajné světové vlády, pod krycím názvem ,,FAKTOR 3.- MATKA,, uvádí, že musí vzrůstat trend odlučování dětí od matky, ať už do jeslí, mateřských škol nebo ústavů, aby se zabránilo citovému rozvoji jedince a nebyla to matka, ale stát, který bude vychovávat tyto nové děti. Doslova se zde píše tato zajímavá věta: ,,Naočkování drog pro změnu chování – ritalin, může urychlit přechod dítěte – povinné.‘‘

Je-li toto realita zákulisí našich vlád a lékařských plášťů, je to jen dalším potvrzením již známých faktů. Státní útoky na vědomí společnosti však mohou mít nejen plošný, ale i individuální rozměr, např. proti určité rase, ideologické skupině či společenské vrstvě. V USA jsou takto například diskriminovány černošské děti.

Černošským 6 - letým dětem se ve školních posudcích přisuzuje zpravidla automaticky ,,potenciální,, agresivita a sklony k násilí a mentálně podprůměrná zaostalost. Mnohým je bezdůvodně vnucováno psychiatrické vyšetření. Milionům školákům se zde skutečně bezdůvodně podává ritalin nebo jiné amfetaminy, jen kvůli předsudkům proti černé pleti. Zatímco z celkového počtu amerických školáků jsou za takto postižené považovány 3 procenta, ve skutečnosti je klamnou diagnózou postiženo kolem 30 procent školáků patřících k utiskovaným menšinám. Menšinám je zde pak na základě těchto klamných diagnóz upíráno studium na školách a jsou považováni za nevychovatelný dělnický odpad společnosti. Ale více si o tomto řekneme až v souvislosti s celosvětovým vylidňovacím procesem o mnoho stran dále.

Nyní už bych rád opustil omezené téma psychiatrických léků a rád bych se podíval na psychiatrii jako celek… .

Zneužívání psychiatrie je věc velmi diskutovaná. Od historie po současnost je zaznamenáváno po celém světě kvantum případů politického nebo jinak ideologického zneužívání psychiatrie. Zde bych s ukázkovými případy z německých koncentračních táborů asi neuspěl. Největší znepokojení vyvolaly až psychiatrické aféry v totalitním Sovětském svazu, které obletěly svět a doslova přehlušily ostatní státy. Možná, že vyzdvihování zneužívání psychiatrie v Sovětském svazu prospívalo druhé velmoci, USA, od které tak svět odvracel pozornost k Sovětskému svazu. USA totiž na tomto poli vůbec nezaostávalo a další státy také dobře ví, o čem je řeč.

Kdokoliv se totiž znelíbí své vládě, může být označen za duševně nemocného a může být takto beztrestně izolován od společnosti v psychiatrické léčebně, ač je ve skutečnosti naprosto zdráv. Pobyt v léčebně má totiž dokázat sledováním Vaši poruchu nebo normálnost. Ale kdo se nedostal do psychiatrické léčebny jako blázen, z toho tam blázna lehce udělají. Léky, které jsou povinně podávány v těchto léčebnách, totiž mohou totálně měnit vzorce chování a myšlení lidí. Mohou nás dočasně i trvale přeměnit v naprosto psychotické nebo zcela labilní, pomočující se bytosti. A to uvádím jen obecný souhrn tisícovek odhalených a souzených případů ve světě.

Praxe je po celém světě taková, že stačí, abyste se znelíbili svému sousedovi a ten na Vás pošle psychiatra nebo policii s tím, že jste blázen. Můžete se obhajovat sebevíce, ať už tituly nebo svědectvím blízkých, ale zpravidla putujete k ponižujícímu psychiatrickému vyšetření. Je jen ve svévoli psychiatra, jestli z Vás udělá blázna nebo ne, taková je realita. Psychiatrie zná totiž diagnózu na jakýkoliv stav člověka, stačí, abyste oprávněně zvýšili hlas na psychiatra za jeho neoprávněné nebo dotěrné otázky či celkový přístup a jste rázem nebezpeční a psychopatičtí jedinci ohrožující společnost. Naopak, když jste klidní, jste obyčejní labilové ohrožující svoje zdraví a chod společnosti svojí nepříčetností. A co nedokáže diagnóza, to dokáží psychiatrické léky a injekce. Je to dokonale uzavřený systém. Nikdy jsem u psychiatra nebyl, ale jako ochránce lidských práv je zneužívání psychiatrie na mém stole na denním pořádku a z výslechů mnoha svědků vím, že kdo se jednou dostane do spárů psychiatra, není pro něj už úniku. I kdyby byl totiž propuštěn jako v současné době vyléčený, jeho posudek a zdravotní záznamy, které svědčí, že onen člověk měl co dočinění s psychiatry, mu pořádně zkomplikuje život, od nalezení vhodného zaměstnání, může mu být odepřena výchova dětí nebo v podstatě rozložena celá rodina a osobní život ve společnosti. Opět vím o čem mluvím. Čím více se člověk brání, že není blázen, tím více je pokládán za blázna. Je to jako hon na čarodějnice. Dokud budeš lékařům tvrdit, že nejsi blázen, budeš pokládán za blázna a lháře. Až přiznáš, že jsi blázen, budeš jenom blázen, ale v obou případech se můžeš těšit na pohled na svět skrze zamřížované okno.

Nelze samozřejmě upírat psychiatrii svůj význam a přínos, zvláště moderně chápaná psychiatrie založená na méně lécích a větší volnosti pohybu pacientů, přináší skutečně pozitivní léčebné výsledky skutečně nemocných. A nelze ani psychiatry házet do jednoho pytle, znám mnoho těch, co by pro své pacienty udělali vše. Považuji za nutné to v této souvislosti říci, protože si budeme i nadále povídat o věcech, které by Vás mohly jinak od psychiatrie vyloženě odradit… .

Každý totalitní systém, ale bohužel i takřka každý demokratický stát, používá psychiatrické léčebny pro odstranění ideologicky nevhodných lidí. Nevhodní lidé totiž jsou v psychiatrických léčebnách izolováni od společnosti a pod všemožnými omamnými látkami, léky a psychiatrickým nátlakem jsou převychováváni k obrazu potřebné ideologie. Lidé takzvaně nepřevychovatelné nečeká zpravidla nic jiného než trvalé chirurgické poškození mozku a doživotní koma nebo smrt, kterou lze v těchto zařízeních lehce a legálně nafingovat. Navíc člověk prohlášený za blázna ztrácí svéprávnost a práva běžného občana. Je neevidovaný a zcela ve svévoli státu, který jej může jako údajně psychicky nemocného tiše zničit. Toto se zdárně a masově užívalo za komunistické vlády i u nás, to všichni dobře víme. Všichni ale také víme, že psychiatři byli jedni z těch, které v podstatě nepostihoval lustrační zákon a stejní psychiatři dnes nadále v těch samých léčebnách pokračují. Máme věřit tomu, že jim pouhá změna politiky ve vládě změnila všem celou osobnost a morálku ? To bychom byli teprve asi blázny… .

Nový režim po roce 1989 totiž přinesl tzv. bodovací systém zdravotnické péče. Čím více jsme nemocní nebo čím více zákroků na nás lékař provede, tím více bodů, a tedy peněz, za Vás dostane. To však vede k tomu, že mnozí lékaři doslova vymýšlí falešné nebo přehnané diagnózy, aby na nás co nejvíce vydělali. Je to obyčejný kapitalistický byznys, stejně jako podávání léků. Konkurenční boje farmaceutických kolosů doslova vmetají na naše recepty zbytečné léky, jen protože za jejich předepsání lékař dostane větší peníze do své kapsy. A o to více to platí v programech duševního zdraví. Jsme-li prohlášeni za blázna, pak pobyt v léčebně a doslova stovky léků, které se do nás perou, jsou výdělkem do kapes bílých plášťů. Takzvaná falešná diagnóza není pojem neznámý, vzpomeňme jen na odhalené aféry u nás i ve světě. Skutečnost je taková, že existují průměry a dané normy, kolik bláznů za dané období bude léčeno. Tak se stává, že jsou z čistě ekonomických důvodů blázni doslova vyráběni. Představte si psychiatrickou léčebnu se 300 lůžky a dva blázny v ní. Taková léčebna by zkrachovala a doplatí na to jen samotní psychiatři. Jediná ,,záchrana,, je vytvořit 298 bláznů pro pokrytí kapacity a nákladů placených pojišťovnou. Je nesporné, že i dnes musí do psychiatrických léčeben odcházet i lidé, kteří jsou buď zcela duševně zdraví nebo jejich stav nepřekračuje jen přirozený stres nebo jinou formu přitěžujícího, ale přirozeného stavu. Otázka pak nezní, jestli je to od státu spravedlivé nebo ne, ale zní – jsme zneužíváni jen pro peníze nebo se nás někdo snaží vyřadit ze hry ? A to zde nechci odbočovat z tématu kontroly vědomí k tolik známým sexuálním zneužíváním pacientů, násilí a mučení, jakož i testování nebo předávkování léky za zdmi psychiatrických léčeben.

Jedno je zcela jisté, psychiatrické léčebny jsou státem zřízeny proto, aby měnily naše chování. Jestli k dobrému nebo k horšímu, to je ve svědomí státu a lékařů. Můžeme též doufat, že jakékoliv zneužívání je přinejhorším ojedinělé. Pakliže by jednoho dne obletělo svět nařízení pro plošnou změnu vzorců chování nevyhovujících lidí nastupující světovládě, mohou být tyto již dnes funkční izolační střediska použita k masové izolaci, převýchově i likvidaci oponentů, jak známe z totalitních států. To není teorie, to je zveličený fakt vztažený na celý svět. Ale o tomto globálním aspektu likvidace oponentů bude řeč až o pár stran dále.

Nyní se už ale pojďme podívat na některá fakta – opět se nechci zabývat případy jednotlivců, musel bych uvádět statisíce případů /a to jen odhalených/, podíváme se proto na masové vládní manipulace společností skrze psychiatrii.

V bývalém Sovětském svazu, dnešním samostatném státě Ukrajina, ve městě Dněpropetrovsk, existuje psychiatrický ústav, kde jsou dodnes násilně drženi především politicky a nábožensky nevhodní lidé, byť jsou mnohdy naprosto zdrávi. Praktiky z této léčebny již dávno obletěly svět a protesty proti ní se zvedají na mezinárodních úrovních. Ukrajinský Dněpropetrovsk není pouze táborem izolačním, nýbrž jsou zde dělány i pokusy na převýchovu lidí na státní ideologii. Je zde operativně i medikamenty měněn vzorec myšlení a chování obvykle způsobem tolik známým. Tento tábor. Ale to není vše, tyto projekty neustávají. Například v polovině 90. let byla vedena žaloba č. 92-0449 ve Washingtonu D.C. proti vládní NSA /Národní bezpečnostní agentuře/. Hned v prvním bodě obžaloby bylo uvedeno, že vládní NSA vytvořila tajnou síť nazvanou ,,DOMNIT,, a ta je celosvětově znám jako nejstrašnější v daném resortu. Lidé jsou zde doslova pokusnými králíky ve svévoli a zároveň nezájmu státu. Většina dřívějších oponentů a disidentů totalitního systému prošlo právě nápravným léčením a vymýváním mozku v Dněpropetrovsku, aby byli odklizeni a stali se neškodnými, či dokonce přímo povolnými systému.

USA jen dohánělo svůj protipól. Vládní CIA měla již po válce k dispozici látky schopné trvale poškozovat mozek. Ale vláda si nechtěla mnohdy špinit ruce likvidací nevhodných a tak toto přenechali psychiatrům, kteří mohli takto likvidovat masy přímo ze zákona. Když se dostaly v USA podle zákona o svobodě informací na veřejnost dokumenty vládní CIA, v některých těchto materiálech bylo přímo vládní CIA navrhováno uvádět vybrané jedince do stavu šílenství prostřednictvím psychologického nebo farmakologického ataku a potom je umístnit do psychiatrické léčebny už jako zlomené a skutečně nemocné. Podle těchto vládních dokumentů mapujících situaci v USA v 50. a 60. letech, bylo velké množství lidí nedobrovolně umísťováno do psychiatrických ústavů, včetně lidí, o kterých se i ve zprávách CIA hovořilo jako o duševně zdravých. Je tedy jasně dokázáno, že vláda zneužívá psychiatrie proti nevyhovujícím občanům. Ale to není vše, tyto projekty neustávají. Například v polovině 90. let byla vedena žaloba č. 92-0049 ve Washingtonu D.C. proti vládní NSA /Národní bezpečnostní agentuře/. Hned v prvním bodě obžaloby bylo uvedeno, že vládní NSA vytvořila tajnou síť nazvanou ,,DOMNIT,, a ta provádí skryté kontrolní psychologické operace proti určeným lidem, jejichž výsledkem je, že člověk je diagnostikován jako duševně chorý.

Už v roce 1977 statistiky odhadovaly, že v psychiatrických léčebnách v USA je 169.000 pacientů proti své vůli. Když znepokojení Američané protestovali u vlády za svá občanská práva, dostalo se jim oficiálního prohlášení Dr. Jima Johnsona, vládního komisaře pro duševní zdraví, který se doslova vysmál demokracii, když řekl, že kvůli občanským právům přeci nebudou lidé umírat na ulici hlady. Přiznal tedy, že psychiatrie jsou plné duševně zdravých lidí, ale omlouval to tím, že kdyby byli propuštěni, žili by v bídě. Jak by také ne, vždyť když jsou zbaveni svéprávnosti, práci si jen těžko najdou. Otázka je, kdo je svéprávnosti zbavil a z normálního života vytrhl a izoloval v těchto zařízeních a pro jaký záměr. Tyto otázky nepotřebují otazníky.

Po Sovětském svazu /dnešním Rusku/ a USA, je další baštou zneužívání psychiatrie ,,demokratická,, Velká Británie. Zde platí tzv. ,,zákon o psychicky nenormálních delikventech,, z roku 1959. Článek 65 tohoto zákona dává právo britskému ministerstvu vnitra /tedy i policii/ beztrestně a zcela bez udání důvodů umisťovat lidi do psychiatrických léčeben. Tak chutná demokracie.

Ale psychiatrie nejsou pouze léky a psychiatrické léčebny. Nejtemnější stránky psychiatrie jsou bezesporu psychochirurgické zákroky přímo na mozku lidí, tak zvané mozkové lobotomie. Lobotomie je v podstatě chirurgická operace mozku, při které se záměrně odstraní nebo poškodí části mozkové tkáně, aby se tak zvláště silně depresivní a agresivní pacienti stali pouze ležícími a přežívajícími ,,mrtvolami,,. Lobotomie je operace nenávratná, člověk po ní už navždy zůstává labilní a nemyslící ležící loutkou. A tyto operace jsou velmi často zneužívány i na zcela zdravých občanech, aby se z nich vytvořili neškodní a němí blázni. Lobotomie se stala světovou metodou pro likvidaci politicky nevhodných, jejich ideologickou paralyzaci, ale i zesměšnění v očích veřejnosti a blízkého okolí. Je to snad ta nejstrašnější z věcí, kterou se představilo 20. století.

Neznám stát na světě, který by lobotomie nevyužíval a zároveň nezneužíval pro mrzačení nevinných, slušných, ale názorově odlišných občanů. Přestože tyto praktiky byly norimberským tribunálem pro zločiny II. světové války odsouzeny jako zvěrstva proti lidskosti, po válce se na ně pozvolna navázalo a dodnes jsou lobotomie mozku prováděny po celém světě, včetně České republiky. Kdo dal právo z rozhodnutí státu změnit násilně druhým lidem myšlení nebo je jakéhokoliv myšlení navždy zbavit ? Nehledě na to, že při této řezničině umírá na sále průměrně každý třetí člověk. I kdyby lobotomie měla smysl, každý slušný lékař by ji měl už jen pro toto obrovské riziko úmrtí odmítnout. Ale lékař, který je schopen násilně zbavit lobotomií člověka rozumu, zřejmě pacienta chápe pouze jako materiál, ke kterému nelze brát morální ohledy. Ale můžeme se divit těmto praktikám ? Vždyť po II. světové válce svět klečel u kolenou poraženým nacistům a prosil je o výsledky svých vědeckých a lékařských pokusů z koncentračních táborů. Také víme, že stovky těchto nacistických bestií z koncentračních táborů dostalo po válce azyl v USA /ale i v Sovětském svazu/, kde poté legálně pracovaly pro vládu USA v rámci projektu ,,PAPER CLIP,,. Jak máme navíc hovořit o lidské poválečné psychiatrii, když i sám prezident Světové psychiatrické asociace, Dr.Ewen Cameron, od 60. let pracoval pro americkou tajnou vládní složku CIA, kde osobně prováděl na množství pacientů silné elektrošoky, dávkoval je drogami, uváděl lidi na mnoho měsíců do bezvědomí a poté je při vědomí pod silnými sedativy mučil a vymýval jim mozek v rámci vládního programu změny chování /tento případ je zde popsán detailně před několika stranami/. Tentýž prezident Světové psychiatrické asociace byl po II. světové válce členem norimberského tribunálu a odsuzoval nacisty za zvěrstva, která sám poté s pomocí vlády USA prováděl a to i přes svoji pozici. Ale nebyl sám, existují důkazy napojení vlád na psychiatry, jejichž úkolem je doslova lobotomií likvidovat vybrané jedince nebo je izolovat od společnosti jen pro jejich myšlení, které vládě nevyhovuje. Lobotomie a chirurgické poškození mozku se tak zřejmě stává masovým vládním postnacistickým ideálem. A hned se o tom pojďme dále přesvědčit.

Například americký doktor Randolph Crepson ze Somersetu v roce 1975 přiznal, že on sám na příkaz americké vlády provedl několik takových operací. Přestože v říjnu roku 1977 zemřel, zanechal po sobě následující oficiální přiznání:

,,Provedl jsem pět těchto operací na lidech – na čtyřech mladých mužích a jedné mladé ženě, kteří se zdáli být naprosto zdraví. Operace se skládala ze dvou částí. Pacientům bylo odstraněno centrum pro sexuální chování, čímž jim byl odstraněn pohlavní pud a byla jim také odstraněna osobnost. Po těchto ,,úpravách,, uposlechli jakýkoliv příkaz bez dotazů. Vlastně to byli skuteční myslící roboti.

Uvědomil jsem si, že to, co jsem dělal, bylo velice neetické a velmi ostře jsem proti tomu protestoval, ale bylo mi řečeno, že tyto operace byly životně důležité pro bezpečnost země.

Nikdo mi ve skutečnosti neřekl, že tito pacienti byli použiti na špionáž, ale tento dojem jsem nabyl. Bylo mi přikázáno podepsat Státní tajemství….

Přesto jsem měl zřetelné výhrady k tomuto aspektu mé práce. Brzy bylo zřejmé, že po mě bude požadováno, abych dělal více operací, včetně operací na zdravých lidech…možná mnohem víc… a tehdy jsem se rozhodl odejít.

Neměl jsem v úmyslu v následujících třech letech jít do penze, ale vlivem okolností jsem se k tomuto kroku odhodlal.‘‘



Tolik tedy odhalení doktora Crepsona.